Zrození Zeleného Srdce je úzce spjato s historií naší sesterské organizace Vinné sklepy Kutná Hora – která v posledních letech opakovaně boří mýty o biodynamické, ekologické výrobě:

  • se srovnatelným výnosem z vinic,
  • kvalitou vín, která si nejen nezadá s konvencí, ale i opakovaně sklízí prestižní ocenění tam, kde s konvencí soutěží,
  • a v neposlední řadě tím, že je jedno z mála vinařství, které v roce 2025 zvýšilo svou ziskovost, a to na stagnujícím trhu.

Zelené Srdce je hlavní, netajnou zbraní Vinných sklepů – a jedním z našich klíčů k úspěchu.

Jak už tomu ale bývá, cesta k úspěchu nebyla přímočará: Když Lukáš Rudolfský převzal vedení Vinných Sklepů na podzim roku 2004, čekalo ho vyvedení z iluzí – výroba ve vinařství nebyla zdaleka tolik šetrná, jak se domníval. Okamžitě proto začalo hledání alternativních hnojiv a způsobů, jak minimalizovat četnost a drastičnost zásahů. Toto pátrání nás rychle přivedlo k vyrábění vlastních fermentátů pro náš vinohrad.

Vyhráno jsme, ale, zdaleka neměli: poděděné vinice byly mladé, s nedostatečně připravenými plochami, a jako malá, mladá firma nemohly Vinné Sklepy investovat do všech potřebných zlepšení najednou. Bylo proto nutné vždy zohledňovat nejen ekologický a lidský přínos, ale také provozní náročnost a obchodní a finanční dopady každého rozhodnutí. Tyto tři kritéria – holistická ekologičnost, praktická providelnost a provozní jednoduchost, a dobré finanční výsledky – byl právě ten vzorec, který na trhu chyběl.

“Biodynamický přístup vyžaduje o mnoho víc znalostí a dokáže lidi ve výrobě rychle schvátit – proto musíme pořád inovovat a vynalézat, jak se příliš nenamáhat a netrápit”.

V roce 2008 se Lukáš osudově setkal s inženýrem Radkem Váňou, studentem díla profesora Sládečka, který v  60. letech 20. století na VŠCHT založil a vedl katedru automatizace chemických výrob. On a jeho následovníci vyvinuli originální postup efektivní a energeticky nenáročné extrakce látek v osmózou upravené vodě. V kontextu zemědělské výroby ale uplynula celá desetiletí, než se tato nápaditá technologie dočkala praktického ověření svého skutečného potenciálu: Náš tým se rozhodl ji odpilotovat v praxi – a čekaly nás roky experimentů. (Jeden z našich pokusů s výrobkem F1, například, průkazně zvýšil plodnost na neuvěřitelných 250% předchozí hladiny, a náš aplikační postup jsme doplnili užitným vzorem pro průmyslovou využitelnost).

Od roku 2011 pak spolupracujeme jako “boots on the ground” partner s Mendelovou Univerzitou v Brně a dalšími vědeckými institucemi, s konkrétním cílem vývoje prvotřídních, v praxi efektivních a hospodárných, holisticky ekologických přípravků – včetně náhrad síry a mědi.

V roce 2017 se konečně oficiálně zrodilo Zelené Srdce – jako platforma, přes kterou se můžeme podělit o naše klíče k úspěchu – preparáty a zkušenosti s precizní ekologickou výrobou – se všemi, které buď inspiruje podobná filozofie, nebo je lákají strategické a finanční přínosy a dlouhodobá udržitelnost nízko-intervenčních přístupů.

Našim posláním je přivést na svět přípravky, které budou zcela v jednotě s přírodními ekosystémy, a které příroda proto přijme za své, a pomůže zemědělcům k lepším úrodám a výsledkům. To je obzvláště relevantní k širším kontextu ztráty biologické rozmanitosti, rozpadu klimatu, a narušených vodních cyklů – ke kterým průmyslová zemědělská výroba nejen přispívá, ale které také v dohledné budoucnosti zemědělské výrobě značně přitíží.

I proto jsme v roce 2019 stáli u zrodu spolku Demeter Československo – ačkoli až do roku 2026 zůstaly Vinné Sklepy KH jediným certifikovaným vinařstvím v ČR. V zahraničí je přitom v zemědělské výrobě Demeter velmi obvyklá značka kvality, mezi sousedy zejména v Německu a Rakousku, kam náš tým v minulosti několikrát podnikl poznávací cesty. “Hodně lidí vnímá principy biodynamické výroby jako atraktivní, možná i ‘trendy’, ale protože následovat je do puntíku není snadné, nechtějí se k jejím pravidlům formálně uvázat. My se snažíme jít příkladem, že to jde,” říká Lukáš. Věříme, že i v Česku bude ekologická výroba v horizontu let normou – žádná jiná možnost nám ani nezbývá.

“Pořád se musíme učit. Čím víc děláme, tím víc zjišťujeme, co zatím nevíme. Když se nám něco převratného povede, často se na jiné straně něco rozhodí – to už je povaha experimentu. Narozdíl od generací našich otců a praotců víme, že si přírodu nemůžeme podrobit – naopak, musíme od ní pořád dychtivě učit”.